Smlouva o dílo dle nového občanského zákoníku

16. 4. 2013 Právo pro byznys a inovace Obchodní smlouvy

Smlouva o dílo je v současnosti upravena v ustanoveních § 2586 - § 2635 občanského zákoníku. Tato úprava se použije jak na smlouvy mezi podnikateli, tak na smlouvy uzavírané mezi nepodnikateli.

Kdy mám uzavřít smlouvu o dílo?

Smlouva o dílo se uzavírá v situaci, kdy se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu.

Dílem se přitom rozumí

  • zhotovení určité věci (nespadá-li pod kupní smlouvu),
  • údržba, oprava nebo úprava věci, nebo
  • činnost s jiným výsledkem (např. dílo s nehmotným výsledkem, jakým je vytvoření počítačového programu nebo databáze).

Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

Jaký je rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo?

V praxi často dochází k záměně těchto dvou smluv, přestože se navzájem liší. A to především tím, že smlouva o dílo by měla spočívat převážně ve výkonu určité činnosti. Dalším způsobem, jak od smlouvy o dílo odlišit kupní smlouvu je otázka, kdo poskytuje převážnou část materiálu či jiných věcí potřebných k zhotovení objednané věci.

Pokud převážnou část materiálu poskytuje objednatel, bude se jednat o smlouvu o dílo. Naproti tomu v případě, kdy si převážnou část materiálu zabezpečuje ten, kdo smluvenou věc vyrábí, se bude jednat o kupní smlouvu.

Například: pokud si u švadleny objednáte ušití šatů, k nimž jí poskytnete látku, bude se jednat o smlouvu o dílo. Naproti tomu pokud si švadlena sama shání látky, z nichž šije šaty, které následně prodává, bude se jednat zpravidla o kupní smlouvu. 

Jak určit cenu díla? Kdy je možné cenu díla navýšit?

Občanský zákoník umožňuje uzavřít smlouvu i bez určení ceny díla, nicméně takový úmysl cenu díla neurčit musí výslovně vyplývat z projevů vůle smluvních stran. V takovém případě platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Jinak lze cenu díla určit buďto stanovením pevné částky nebo lze ve smlouvě dohodnut alespoň způsob určení ceny. Občanský zákoník rovněž počítá s cenou za dílo stanovenou odhadem. Zde je však třeba dát pozor na zvyšování takto určené ceny. Pokud má dojít k podstatnému překročení ceny, musí zhotovitel oznámit objednateli její zvýšení bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení zjistil, nebo zjistit mohl a měl, jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

Pokud objednatel se zvýšením nesouhlasí, může od smlouvy odstoupit, a to opět bez zbytečného odkladu. Pokud má z částečného díla prospěch, je povinen zaplatit poměrnou část ceny zhotoviteli. Neodstoupí-li, platí, že se zvýšením ceny souhlasí.

Cena podle rozpočtu

Dále je možné sjednat si cenu podle rozpočtu. Občanský zákoník přitom rozlišuje několik druhů rozpočtů co do jejich úplnosti a závaznosti:

  • rozpočet, jehož úplnost byla zhotovitelem zaručena

V takovém případě nemůže žádná strana žádat o změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. V případě mimořádné nepředvídatelné okolnosti ztěžující dokončení díla, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. Totéž platí, pokud byla cena sjednána jako pevná.

  • rozpočet s výhradou neúplnosti

Uplatňuje se v případech, kdy zhotovitel i při vynaložení náležité péče není schopen s jistotou určit, kolik materiálu či práce k provedení díla bude potřeba.

Pokud byla cenu sjednaná podle rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se potřeba provedení činností do rozpočtů nezahrnutých, pokud tyto práce nebylo možné při uzavření smlouvy předvídat. Pokud zvýšení ceny přesahuje 10 % ceny původní a objednatel nesouhlasí, může od smlouvy odstoupit, přičemž je povinen zaplatit poměrnou část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla dle rozpočtu. Pokud zvýšení nedosahuje 10 % ceny původní a objednatel nesouhlasí, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud.

  • rozpočet s výhradou nezávaznosti

Uplatňuje se zejména v případech, kdy konečnou cenu nelze s dostatečnou jistotou určit vzhledem k přílišné fluktuaci cenové hladiny materiálu.

V případě určení ceny podle tohoto typu rozpočtu může zhotovitel požadovat zvýšení ceny o částku, o níž se účelně vynaložené náklady zahrnuté do rozpočtu nevyhnutelně zvýšily. Stejně jako u rozpočtu s výhradou neúplnosti, určí v případě nesouhlasu objednatele o zvýšení ceny soud na návrh zhotovitele. Obdobné je řešení situace, když zvýšení ceny oproti rozpočtu přesáhne 10 %, kdy má objednatel právo od smlouvy odstoupit (opět je povinen zaplatit poměrnou část ceny již provedeného díla podle rozpočtu).

Právo na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla

Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Pokud ovšem je předmětem dílo většího rozsahu se značnými náklady a nebyla sjednána záloha, je zhotovitel oprávněn požadovat část ceny díla předem podle vynaložených nákladů.

Co když má dílo vady?

Podle občanského zákoníku je dílo provedeno, pokud je dokončeno a předáno. Dokončeným dílem je přitom takové dílo, u něhož zhotovitel objednateli předvedl, že funguje a je připraveno soužit ke svému účelu. Pokud k předvedení způsobilosti díla byly sjednány zkoušky, musí se jich účastnit objednatel nebo nestranná a hodnověrná osoba. V případě, že dílo jakýmkoliv způsobem neodpovídá smlouvě, má vady. Vady mohou být zjevné a skryté.

I navzdory zjevným vadám má objednatel povinnost dokončené dílo převzít. Může nicméně učinit převzetí s výhradou. Výhrady týkající se zjevných vad díla přitom musí objednatel uvést již při předání díla. Pokud tak neučiní, může zhotovitel namítat, že právo nebylo uplatněné včas.

U skrytých vad má objednatel povinnost oznámit zhotoviteli vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla. V případě, že tak neučiní, může zhotovitel namítnout, že právo z vadného plnění bylo uplatněno opožděně a soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná. 

Zhotovitel odpovídá zásadně jen za vady, které jsou na díle v době převzetí objednatelem. Na práva z vadného plnění, které objednateli vznikají, se použijí obdobně ustanovení o kupní smlouvě, na níž občanský zákoník odkazuje. Jednotlivá práva z vadného plnění se přitom dělí v závislosti od toho, zda zhotovitel porušil smlouvu nepodstatným způsobem (v takovém případě lze uplatnit nárok na opravu díla či slevu) nebo podstatným způsobem smlouvy, (tehdy se nabízí vícero možných řešení - provedení náhradního díla, oprava díla, poskytnutí slevy, a dokonce i odstoupení od smlouvy).

Stavba je vždy dílo

Občanský zákoník obsahuje zvláštní úpravu pro zhotovování staveb. Zejména existuje speciální úprava pro převzetí stavby. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Není tedy možné odmítnout převzít stavební dílo pro existenci drobných vad.

Co se týče skrytých vad stavby, je objednatel povinen oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby. Pokud tak neučiní, může zhotovitel namítat, že právo nebylo uplatněno včas.

V případě staveb občanský zákoník dále podrobně upravuje právo objednatele na kontrolu stavby, a dále společnou odpovědnost zhotovitele a poddodavatele zhotovitele, dodavatele stavební dokumentace nebo stavebního dozoru, pokud vady stavby jsou způsobeny rovněž v důsledku chyb v jejich činnosti.

Na co si dát pozor při uzavírání smlouvy o dílo

Předsmluvní odpovědnost

Pokud jedna ze stran v rámci procesu uzavírání smlouvy předsmluvní jednání bezdůvodně ukončí, ačkoliv se uzavření smlouvy jevilo již jako vysoce pravděpodobné, odpovídá tím za škodu vzniklou druhé smluvní straně. Výše škody by se pak vyčíslovala dle ztráty z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Dle stávající judikatury je poškozenému přiznávána pouze náhrada nákladů. Nový občanský zákoník ovšem připouští i náhradu ušlého zisku.

Forma smlouvy

Ačkoli smlouva o dílo v zásadě nemusí být písemná, je rozhodně lepší sepsat ji kvůli možným sporům o tom, co bylo dohodnuto.

Stanovení ceny podle rozpočtu

Je potřeba dát si pozor na ustanovení (zejména pokud jsou obsaženy v obchodních podmínkách zhotovitele) týkající se stanovení ceny v případě rozpočtu, jestli neobsahují například výhradu neúplnosti či nezávaznosti, které by zhotoviteli umožňovali zvýšit cenu až do výše 10 %.

Včasné oznámení vad 

V případě jakýchkoliv vad díla je potřebné, aby je objednatel oznámil v zákonem stanovených lhůtách zhotoviteli, jinak je zhotovitel nemusí uznat. U zjevných vad je nutné oznámit je při předání, u ostatních vad bez zbytečného odkladu poté, co se objednatel o jejich existenci dozví, nebo měl dozvědět. Nejpozději je však potřeba vady oznámit do dvou let a u staveb do pěti let od předání díla.

Lydie Šimšová, Frank Bold

Potřebujete radu právníka ohledně obchodních smluv?

Pomůžeme vám právně ošetřit veškeré vaše smluvní vztahy s obchodními partnery. Zajistíme soulad vaší smluvní agendy s novým občanským zákoníkem. 

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám