Výsledky kontrol 183 fotovoltaických elektráren. Jaké informace ERÚ vlastně veřejnosti sdělil?

14. 11. 2013 Energetika

14. listopadu 2013 svolala předsedkyně ERÚ tiskovou konferenci. Nejvíce očekávanou zprávou bylo sdělení o výsledku kontrol fotovoltaických elektráren: „kontrola se týkala 183 licencí FVE s celkovým instalovaným výkonem přes 500 MW a roční výší podpory asi 7 miliard korun. Kontrolovány byly fotovoltaické výrobny s instalovaným výkonem nad 1 MW, jejichž licence nabyly právní moci v prosinci 2010.“

Kromě několika statistických údajů s minimální informační hodnotou a pár vyhrůžek ohledně podnětů ERÚ k jiným státním orgánům, jsme se dozvěděli, že ERÚ nemá žádný hmatatelný výsledek kontrolní akce a že celé pochybení v sektoru FVE způsobil stát, ERÚ a distribuční společnosti. Po celé akci tak zůstane pouze opět o něco více pošpiněná pověst výroby energie ze slunečního záření.

Kontroly se zaměřovaly na licenční spisy, tj. interní dokumentaci, kterou ERÚ vede k držitelům licence, a částečně také na fyzickou kontrolu elektráren. Podle ERÚ vykazovaly všechny kontrolované licenční spisy nedostatky: „asi 60 % všech zjištěných nedostatků bylo klasifikováno jako méně závažné, většinu z nich s možným dopadem do platnosti udělené licence, 12 % jako středně závažné nedostatky a 28 % jako závažné nedostatky. V přibližně v 54 % případů se jednalo o porušení právních předpisů, ve 27 % došlo k porušení vnitřních předpisů a v 19 % nebyly doloženy všechny zákonem stanovené doklady.“

O čem ale uvedené sdělení vypovídá? Rozhodování o licenci a vedení licenčního spisu je plně v kompetenci ERÚ a držitelé licencí nemají možnost ani pravomoc obsah licenčního spisu měnit. Výsledky kontroly tedy poukazují na neschopnost ERÚ vydat v roce 2010 licenci v souladu se zákonem, zkontrolovat veškeré předložené podklady a vést kompletní spis o udělené licenci.

„Výsledkem“ kontrol je 56 trestních oznámení (bez bližší specifikace trestného činu nebo osob podezřelých z jeho spáchání) a 120 podání na Nejvyšší státní zastupitelství. ERÚ tak namísto standardního postupu správního práva - obnovy řízení o udělení licence, přenáší odpovědnost za výsledky svých interních pochybení na jiné státní orgány. Proč ERÚ nezahajuje obnovu řízení, pokud 100% licenčních spisů (ne udělených licencí, ale pouze spisů) je vadných? ERÚ tak rezignuje na svoji funkci nezávislého regulátora trhu a jediného státního orgánu, který má pravomoc udělenou licenci odebrat.

Předsedkyně ERÚ rovněž nesdělila, v kolika případech byla provedena fyzická kontrola elektrárny a jaké pochybení zjištěno. Ze zkušeností našich klientů vyplývá, že ERÚ provádělo fyzické kontroly elektráren pouze v několika málo případech a zjištěné nedostatky nebyly nikterak závažné. K stejné problematice se dne 5. listopadu 2013 vyjadřoval Petr Holoubek ze Státní energetické inspekce. Podle jeho slov SEI zkontrolovala za prvních 9 měsíců tohoto roku 261 elektráren a pochybení zjistila u 12 z nich. SEI samozřejmě kontroluje plnění odlišných zákonných povinností než ERÚ, nicméně nelze předpokládat, že by ERÚ zjistilo při fyzické kontrole výrazně vyšší míru porušování zákonů.

Předsedkyně ERÚ dále informovala o tom, že „ přibližně v 8 % z celkového počtu 185 kontrolovaných licencí byla v roce 2010 provedena fyzická kontrola FVE před vydáním rozhodnutí o udělení licence.“ K tomu je nutné uvést, že byť na první pohled tato zpráva zní hrozivě a patrně má svědčit o neschopnosti původního vedení ERÚ a jeho zaměstnanců o pochybení při udělování licencí, není tomu tak. Fyzická kontrola elektrárny (jakékoliv) před udělením licence není zákonnou podmínkou udělení licence a zákon takovou povinnost ERÚ neukládá.

Nejzajímavějším sdělením tiskové zprávy ale je informace o tom, kdo je odpovědný za závadný stav:

„Z kontrol jednoznačně vyplývá systémové selhání státu. Svou roli v něm hrál mimo jiné Energetický regulační úřad, který bezesporu v minulosti zapříčinil řadu nedostatků. Dalším problémem však zůstává činnost jednotlivých stavebních úřadů, které svým rozhodováním o kolaudacích vytvářely podmínky pro uvedení výroben do provozu. Úplně největším problémem je však skutečnost, že v roce 2010 rozhodovaly o vzniku nároku na podporu pro jednotlivé majitele solárních elektráren distribuční společnosti. Rozhodovací pravomoc tedy nebyla v rukou státu, ale soukromého sektoru,“ uvedla dále Alena Vitásková.

ERÚ také pojal několik podezření na porušení daňových zákonů, kdy v první řadě nedošlo k dočasnému vynětí „pozemků pod většinou solárních elektráren z (zemědělského) půdního fondu a nebyl tak odveden poplatek za tento správní krok.“ O vyjmutí rozhoduje orgán ochrany ZPF. I v případech, kdy nedocházelo k odnětí ze ZPF, musel o takovém postupu rozhodovat příslušný orgán ochrany ZPF, neboť jeho stanovisko bylo nezbytným podkladem pro stavební řízení. Pokud příslušný orgán rozhodl o tom, že vyjmutí není nutné, nejedná se o porušení zákona na straně žadatele o licenci a poplatková povinnost vůbec nevzniká. ERÚ není v žádném případě kompetentním úřadem, který má hodnotit aplikaci předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu. Jestliže tak činí, překračuje svou pravomoc.

Dalším pochybením na straně provozovatelů FVE má být nezapsání trafostanic do katastru nemovitostí: „Rovněž většina trafostanic není evidována v katastru nemovitostí a není za ně vybírána příslušná daň.“ Evidence trafostanic jako staveb v katastru nemovitostí nemá žádný vliv na povinnost platit daň ze staveb. Daňová povinnost vzniká nezávisle na zápisu stavby v katastru nemovitostí (s výjimkou bytů) už vydáním kolaudačního souhlasu nebo oznámením stavebnímu úřadu a užíváním stavby. V případě, že je trafostanice jako stavba rozvodů samostatnou stavbou, není vůbec podle zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb.

Pavel Doucha, Frank Bold

Potřebujete radu právníka?

Za váš byznys s čistou energií nasadíme všechny naše silné zbraně: dokonalou znalost legislativního prostředí, obchodních zvyklostí a trendů, orientaci v technických otázkách provozu a bohaté zkušenosti s postupem státních orgánů.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám