Nejvyšší správní soud navrhl prominutí solárního odvodu

20. 1. 2014 Energetika Vrácení solárního odvodu výrobnám do 30 kW

Stát by měl provozovatelům slunečních elektráren, pro které je solární odvod ruinující, tento odvod prominout. Takto zní název tiskové zprávy, kterou ke svému rozhodnutí vydal 17. prosince Nejvyšší správní soud (NSS). Je to naděje pro plátce solárního odvodu nebo prázdné gesto?

Nejvyšší správní soud tak rozhodl poté, co se zabýval žalobou, kterou podal jeden z provozovatelů FVE. Provozovatel se předtím marně snažil domoci vrácení strženého odvodu od finančního úřaduNejvyšší správní soud na prvním místě konstatuje, že přes finanční úřad nemůže žádný provozovatel vrácení solárního odvodu dosáhnout. Je to poprvé, co se soud vyslovil tak jasně proti snahám provozovatelů slunečních elektráren prosadit zrušení odvodu prostřednictví stížností na postup plátce daně. 

Mají provozovatelé zastavit svá řízení?

Otázkou tedy je, zda mají provozovatelé slunečních elektráren v souladu s tímto názorem NSS zastavit všechna správní a soudní řízení, která ve věci vrácení solárního odvodu vedou. Podle našeho názoru by to bylo ukvapené rozhodnutí, a to z toho důvodu, že přesně tentýž postup, tedy řízení o stížnosti na postup plátce, označil Ústavní soud v jiném řízení naopak za efektivní cestu obrany práv provozovatelů slunečních elektráren. Existuje tedy rozpor mezi názorem Ústavního soudu a názorem NSS. Není jasné, který názor do budoucna převáží a proto by bylo předčasné řízení o stížnostech zastavovat.

O dani může rozhodnout i ministr

NSS zároveň naznačil jinou cestu, která podle jeho názoru umožní zohlednit likvidační dopady solární daně na některé provozovatele FVE. Tato cesta je popsána v § 260 daňového řádu. Podle něj může ministr financí rozhodnutím zcela nebo zčásti prominout daň z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech. Toto rozhodnutí ministra se zveřejňuje ve Finančním zpravodaji. 

Tento postup má však dva poměrně zásadní háčky. První spočívá ve slovu „může“. Je zcela na uvážení ministra financí, zda se rozhodne této své pravomoci využít. Jenom on posuzuje, zda se jedná o mimořádnou situaci, nebo zda nesrovnalost při uplatňování daňových předpisů nezpůsobuje přílišnou tvrdost zákona.  NSS však nemůže svým rozhodnutím ministrovi přímo nařídit, aby o prominutí daně rozhodl. 

Druhý zádrhel spatřujeme v tom, že tato cesta zcela odnímá provozovatelům FVE jakoukoliv možnost vlastní inciativy. Jak již bylo řečeno ministr rozhoduje o prominutí daně na základě vlastního uvážení a nikoliv na základě žádosti poplatníka. Jeho rozhodnutí má spíše charakter právního předpisu a nejde tedy o posuzování dopadů daně do majetkové sféry jednotlivých provozovatelů FVE. Proti postupu ministra se nelze bránit ani žalobou podanou k soudu.

Žádný zásadní průlom

Lze tedy shrnout, že uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nepřináší žádný zásadní pozitivní průlom do problematiky solární daně. Z určitého úhlu pohledu je tomu spíše naopak – soud konstatuje, že se nebude zabývat žalobami jednotlivých investorů a přenáší odpovědnost na ministra financí. Ten se ovšem věcí vůbec nemusí zabývat, pokud nebude chtít.  

Z toho důvodu doporučujeme v řízeních o stížnostech proti solárnímu odvodu pokračovat tam, kde je provozovatel schopen předložit důkazy o likvidačních dopadech na fungování jeho elektrárny. Je však zapotřebí počítat s tím, že o tom, zda jde o správný postup, bude muset rozhodnout až Ústavní soud

Ozvěte se nám