MŠMT by mělo nést odpovědnost

12. 8. 2014 Filip Nečas Právo pro byznys a inovace Smlouvy ve výzkumu

Ke konci května proběhla v médiích zpráva, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) zrušilo výzvu v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Program měl financovat příchod špičkových zahraničních vědců na česká výzkumná centra. V uvedené výzvě přitom již proběhlo mezinárodní hodnocení, vybrané projekty již byly zveřejněny a vybraní vědci se připravovali na příchod do České republiky. Obecně přijímaným závěrem je, že na přislíbenou dotaci z programu nemaijí univerzity ani vědci právní nárok. 

I dva měsíce po zrušení výzvy však stále ve vzduchu zůstává otázka, zda mohlo MŠMT, jako řídicí orgán, libovolně výzvu zrušit bez dalších dopadů, nebo mu tím vznikla odpovědnost za škodu vzniklou vybraným žadatelům o podporu.

Konečné rozhodnutí o poskytnutí dotace je v působnosti řídicího orgánu. Přestože tento rozhodovací proces není rozhodováním ve správním řízení a zákon výslovně vylučuje také soudní přezkum takového rozhodnutí, patří i tento rozhodovací proces do oblasti veřejné správy a orgán musí při tomto rozhodování respektovat základní zásady činnosti správních orgánů:  

1. Správní orgán by měl s dostatečným předstihem uvědomit dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv, a neohrozí-li to účel úkonu. 

V uvedeném případě tato zásada patrně naplněna nebyla. Informování o zrušení výzvy necelý měsíc před započetím vybraných velkých projektů nemůže být považováno za uvědomění s dostatečným předstihem. O tom svědčí také množství problémů, které postihly jak vědce, kteří již museli ukončit své stávající pracovní poměry a přestěhovat se do České republiky, tak zajisté také univerzitu, která musela tuto situaci vysvětlovat, a mohla tak být dotčena její pověst. Nelze se hájit tím, že stát zjistil problém s financováním projektů až po ukončení hodnocení žádostí o dotaci. Stát má dostatečný úřednický aparát, aby problémy včas odhalil a předešel jim ještě před samotným vypsáním výzvy. Řídicí orgán měl uvědomit vybrané žadatele již podstatně dříve. 

2. Správní orgán má povinnost vzájemně spolupracovat v zájmu dobré správy. 

Tuto povinnost je možné, dle našeho názoru, vztáhnout také na spolupráci výběrové komise a řídicího orgánu. Podle principů definovaných veřejným ochráncem práv by tak měl jednat řídící orgán mimo jiné předvídatelně, přesvědčivě, přiměřeně a odpovědně. Jako příklad odpovědného výkonu je uváděno například poučení osob o možnosti žádat o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. MŠMT by proto mělo přijmout svou odpovědnost a nahradit univerzitám i vědcům vzniklou škodu.

Byla škoda zaviněna nesprávným úředním postupem?

Náhrada škody způsobená nesprávným úředním postupem se posuzuje podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou 

  1. při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo 
  2. nesprávným úředním postupem. 

Rozhodnutí v tomto případě nebylo vydáno, nicméně nastalou situaci lze podřadit pod pojem nesprávný úřední postup, který se vykládá poměrně široce. V tomto případě nebyly dodrženy právní normy ukotvující základní zásady činnosti správních orgánů tím, že MŠMT zrušilo výzvu na poslední chvíli . To lze považovat nesprávný úřední postup a řídicímu orgánu by tak měla vzniknout odpovědnost za náhradu škody. O nesprávný úřední postup se navíc jedná také v případě, že rozhodnutí není vydáno včas ve stanovené lhůtě. MŠMT by tak vznikla odpovědnost i v případě, že by výzvu pouze pozdrželo. 

Vědce vyplatí univerzity

Je nesporné, že univerzitě vznikla škoda, otázkou však ještě může být, zda se škody mohou domáhat také vědci, kteří byli zapojeni do projektů, které ve zrušené výzvě uspěly. Dle vyjádření v médiích jsou některé univerzity připraveny vědcům uhradit vzniklé náklady z vlastních rezervních fondů. Vědcům tedy z uvedených informací škoda přímo nevznikne. Pokud by však univerzity například neměly dostatek finančních prostředků nebo by z jiných důvodů náklady vědcům neuhradily, byli by, dle našeho názoru, také samotní vědci oprávněni požadovat po státu náhradu škody za nesprávný úřední postup MŠMT, a to jak škody majetkové, tak škody nemajetkové (např. za způsobený stres, ztrátu prestižního místa)

Ačkoliv tedy nemají univerzity a vědci právní nárok na dotaci, nemohou řídicí orgány jednat dle libovůle a musí respektovat mantinely stanovené právním řádem a obecnými zásadami. Ať již  se žadatelé vítězných projektů či poškození vědci rozhodnou řešit situaci s MŠMT jakkoliv, považujeme do budoucna obdobný postup řídicích orgánů za nepřípustný. Takové jednání je projevem despektu k vědě a výzkumu v České republice, a MŠMT či jiný řídicí orgán by měl v těchto případech nést svou odpovědnost.

Filip Nečas

Advokátní koncipient

Potřebujete radu právní ohledně správního práva?

Podíleli jsme se na konečné podobě platného správního řádu, stavebního zákona i dalších správních předpisů.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám