Smlouvy o účasti na podporovaných projektech výzkumu

1. 4. 2015 Filip Nečas Smlouvy ve výzkumu Právo pro byznys a inovace

Plánujete-li ve spolupráci s dalším subjektem podávat společný projekt výzkumu, vývoje a inovací v rámci veřejné soutěže o přidělení dotace, dejte pozor na smluvní nastavení vztahů mezi účastníky. Ochráníte svá práva k výsledkům projektu a nepřipravíte se zbytečně o veřejnou podporu.

V rámci výzkumu může z různých důvodů docházet k potřebě spolupráce s jinou výzkumnou organizací či podnikem. V těchto případech je třeba věnovat důkladnou pozornost nastavení vztahů mezi účastníky takového projektu. Tyto vztahy a mechanismy spolupráce by měla upravovat smlouva o účasti na projektu. Poskytovatelé veřejné podpory uzavření takové smlouvy zpravidla vyžadují v podmínkách veřejné soutěže o přidělení dotace.

Čím se řídit při přípravě smlouvy o účasti na projektu?

Při vytváření smlouvy o účasti na projektu je, především ve vztahu k poskytované podpoře, třeba brát v úvahu požadavky stanovené jak evropskou legislativou, tak také českými zákony či pokyny poskytovatele podpory.

Evropská pravidla 

Z pravidel na úrovni EU jsou pro uzavírání smlouvy o účasti na projektu stěžejní požadavky stanovené pro účinnou spolupráci. Bod 27 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací požaduje, aby byly předem sjednány nejen finanční otázky (náklady a výnosy), ale také vyřešena odpovědnost stran za rizika projektu či práva k výsledkům a způsob s jejich nakládáním

České zákony

Dopady na uzavírání smluv má ale také česká právní úprava. Kromě občanského zákoníku upravující režim každé soukromoprávní smlouvy se uplatní i předpisy týkající se podpory výzkumu a vývoje. Ačkoliv se na projektu účastní dva či více subjektů, z nichž se každý podílí na jeho řešení, nákladech, ale i výsledcích, smlouvu o poskytnutí podpory uzavírá poskytovatel podpory zpravidla jen s jedním účastníkem projektu, tzv. příjemcem.

Právě příjemce podpory má pak práva a povinnosti ve vztahu s poskytovatelem, jež vyplývají z ustanovení zákona č. 130/2002 Sb. Mezi tyto povinnosti patří například povinnost zajistit ochranu výsledků výzkumu nebo povinnost umožnit poskytovateli podpory kontrolu plnění cílů projektu i čerpání podpory. Na druhou stranu právě příjemce podpory má práva k výsledkům projektu, nejedná-li se o veřejnou zakázku.

Je tedy velmi důležité si mezi stranami předem dohodnout, kdo bude příjemcem podpory a dbát na to, aby této skutečnosti odpovídaly také ujednaná práva a povinnosti mezi účastníky projektu. Ve vztahu k účastníkům projektu, kteří nejsou příjemcem podpory je pak vhodné některé povinnosti příjemce podpory vztáhnout i na ně (např. vedení odděleného účetnictví, povinnost součinnosti při finanční kontrole, uchovávání dokumentace k projektu, apod.).

Požadavky poskytovatele podpory

Nakonec je třeba dbát také požadavků, které na tyto smlouvy stanoví přímo poskytovatel podpory. Tyto požadavky mohou jít i nad rámec toho, co smluvní strany považují za podstatné, důležité nebo smysluplné. V praxi se lze setkat například s požadavky na úpravu vztahů mezi účastníky projektu podle metodik, které v době, kdy se budou aplikovat, již nebudou použitelné. V takových případech doporučujeme upravit tyto vztahy v obecnější rovině a za souhlasu poskytovatele podpory se zavázat k uzavření případných dodatků, které budou budoucí právní úpravy nebo jiné pokyny a metodiky zohledňovat.

Jak ošetřit práva k výsledkům výzkumu?

Může se také stát, že poskytovatel bude vyžadovat, aby již v rámci smlouvy o účasti na řešení projektu došlo k dohodě o rozdělení práv k výsledkům projektu a způsobech nakládání s těmito výsledky, byť konkrétní podoby těchto výsledků vůbec nemusí být zřejmé nebo známé. K tomuto účelu zpravidla slouží smlouva o využití výsledků, která se ale uzavírá s uživatelem výsledků výzkumu a se souhlasem poskytovatele podpory až v průběhu řešení projektu a má rovněž reflektovat ustanovení smlouvy o poskytnutí podpory. Nastavit smlouvu o účasti způsobem, kdy její úprava nebude žádné s ostatních jmenovaných smluv odporovat v době, kdy obsah těchto smluv není stranám obvykle znám, tak představuje zásadní komplikaci.

Z tohoto důvodu doporučujeme volit ve smlouvě o účasti úpravu nakládání s výsledky projektu spíše v rovině mechanizmů a principů, než konkrétně specifikované úpravy. 

Účastník projektu, který není příjemcem, by pak měl vzít v úvahu také skutečnost, že podobu případné smlouvy o využití výsledků uzavíranou s uživatelem výsledků již nemusí mít možnost případně ovlivnit. Měl by si tak pohlídat již v rámci smlouvy o účasti na projektu, aby i v takové smlouvě byly dodrženy výše uvedené mechanismy a principy nakládání s výsledky projektu a pro případ jejich nedodržení stanovit pro příjemce dostatečně motivační sankce.

Filip Nečas

Advokátní koncipient

Potřebujete radu právníka v oblasti výzkumu či inovací?

Pomůžeme vám nastavit smluvní a konsorciální vztahy pro výzkumé a inovační projekty.

Zajistíme, aby vaše smlouvy umožňovaly flexibilní spolupráci a zároveň respektovaly požadavky právních předpisů a vaše představy o komerčním využití výsledků projektu. Poradíme vám, jak zajistit komerční využití výzkumu i v situaci 100% veřejného financování. Pomůžeme vám s evropskými i národními pravidly pro veřejnou podporu, veřejné zakázky a s plněním podmínek programů pro podporu vědy a výzkumu.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám