Povinnost uvádět údaje o investici v systému OTE a v rámci měsíčního vykazování

4. 11. 2015 Energetika

Operátor trhu (OTE) informoval v druhé polovině října výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů o jejich povinnosti vyplnit v systému OTE (s poukazem na prováděcí vyhlášky zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie) položky týkající se investičních nákladů a investiční podpory, kterou případně tito výrobci elektřiny pobírali

Splněním této povinnosti přitom de facto podmínil výplatu podpory za vyrobenou elektřinu, a to počínaje říjnem 2015. Mezi výrobci pochopitelně panuje nervozita stran povinnosti sdělovat OTE další informace ohledně svých investic, a to i s ohledem na pokusy státu zpětně kontrolovat možnou překompenzaci, které byly v nedávné minulosti registrovány při schvalování novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Jak se k dané povinnosti postavit?

Požadavek OTE dle našeho názoru není v souladu s ústavním pořádkem České republiky a v zásadě z právních předpisů nevyplývá.

Z hlediska hospodárnosti a předcházení dalších sporů však lze doporučit výzvě OTE vyhovět, a uvést hodnotu investiční podpory dle příslušného rozhodnutí či smlouvy, na základě které byla poskytnuta, a dále uvést výši investičních nákladů některým z těchto postupů:

  • a) hodnotu uvedenou v licenčním spise ERÚ (nejbezpečnější postup)
  • b) hodnotu součtu nákladů, které lze rozumně podřadit pod náklady na výstavbu výrobního zdroje (tj. náklady na projekt, správní řízení, nákup technologie, náklady na výstavbu, apod.)
  • c) hodnotu nula 

Pokud by se přesto rozhodl některý z výrobců údaje v rámci systému OTE nezadávat, domníváme se, že faktické odmítnutí vyplacení podpory ze strany OTE by v případě soudního sporu nemohlo obstát.

Úprava povinnosti uvádět předmětné údaje v právních předpisech

OTE dovozuje povinnost uvádět údaje o investičních nákladech a podpoře z registrační vyhlášky č. 346/2012 Sb. a z prováděcí vyhlášky č. 478/2012 Sb.

Podle § 4 registrační vyhlášky č. 346/2012 Sb. má výrobce povinnost zaevidovat v systému OTE údaje o výrobním zdroji elektřiny v rozsahu uvedeném v příloze 2 této vyhlášky. Příloha 2 této vyhlášky pak obsahuje v rámci bodu 12 a 13 požadavek na uvedení údajů o výši investičních nákladů na výstavbu výrobního zdroje elektřiny a výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků na výstavbu výrobního zdroje elektřiny. Po zaevidování těchto údajů uděluje OTE identifikátor výrobního zdroje pro každý evidovaný výrobní zdroj.

Tato povinnost se tedy vztahuje zjevně pouze pro případ první evidence v systému OTE. Podle § 13 odst. 1 registrační vyhlášky č. 346/2012 Sb. pak výrobce, který uplatňuje nárok na podporu za období do 31. 12. 2012, povinnost registrovat údaje dle § 4 uvedené vyhlášky nemá.  

Podle prováděcí vyhlášky č. 478/2012 Sb. má výrobce povinnost předávat OTE elektronicky (prostřednictvím systému OTE) údaje z výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 uvedené vyhlášky, a který mimo jiné obsahuje údaje o investiční podpoře a celkové investici na výstavbu nebo rekonstrukci výrobny elektřiny. V daném případě, je však údaj o celkové investici na výstavbu nebo rekonstrukci výrobny elektřiny zařazen jako jeden z údajů týkajících se samotné investiční podpory. Pokud tedy investiční podpora na výstavbu nebo rekonstrukci výrobny elektřiny nebyla poskytnuta, zaškrtne výrobce kolonku „ne“ a další údaje ze systematického hlediska členění vzoru výkazu uvádět nemusí.

I v případě, že by investiční podporu konkrétní výrobce pobíral, však nelze stanovení povinnosti uvádět tyto údaje ve výkazu hodnotit jako souladnou s ústavním pořádkem České republiky. Ministerstva totiž mohou podle § 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydávat právní předpisy pouze tehdy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Ze zákona o podporovaných zdrojích energie nevyplývá žádné ustanovení, které by zmocňovalo k možnosti požadování uvedených údajů v rámci systému OTE, respektive měsíčních výkazů. Ostatně v záhlaví obou uvedených vyhlášek není na žádné takové ustanovení ani odkazováno. Z tohoto pohledu je možné na tuto povinnost výrobců nahlížet jako na stanovenou protiústavně.

Uvést nebo neuvést požadované údaje?

S ohledem na faktické dopady neuvedení požadovaných údajů ve výkazu, respektive v systému OTE, je však třeba stran uvedené povinnosti zaujmout postoj, který umožní další čerpání podpory a zároveň nezhorší postavení výrobců vůči OTE, popřípadě jiným orgánům veřejné moci.

Dle našeho názoru by výrobci, kteří pobírali investiční podporu na výstavbu nebo rekonstrukci výrobny elektřiny, měli výši této podpory uvést, přičemž tyto údaje by měli mít zpravidla k dispozici s ohledem na možnou finanční kontrolu užívání takové podpory. Většina výrobců však investiční podporu na výstavbu ani na rekonstrukci výrobny elektřiny nepobírala, tito výrobci proto v části uvedení investiční podpory uvedou číslo nula.

Stran investičních nákladů je situace složitější, neboť nikde není definováno, co přesně investiční náklady zahrnují. Tato skutečnost s sebou nese dva dopady.

V prvé řadě lze pod takové investiční náklady podřadit jakékoliv náklady, které rozumně lze podřadit pod náklady spojené s výstavbou výrobního zdroje, tj. náklady na přípravu projektu, na nákup technologie, na výstavbu, náklady spojené s vedením správních řízení, apod. V případě, že by výrobci takto investiční náklady vyčíslovali, lze doporučit uchovat si do budoucna seznam takto vynaložených nákladů, nejlépe i s účetními doklady.

Pro výrobce, kteří již uvedené účetní doklady nemají k dispozici, nebo nejsou s to veškeré vynaložené náklady vyčíslit (např. z důvodu, že výrobní zdroj odkoupili až v průběhu jeho provozu), existuje možnost uvést v položce investiční náklady stejnou hodnotu, jako uvedli v přílohách žádosti o udělení licence. K těmto údajům se výrobci mohou dostat prostřednictvím žádosti o nahlédnutí do licenčního spisu vedeného ERÚ, nebo mohou ERÚ požádat o předložení licenčního spisu na CD, což je však spojeno s delší „čekací“ lhůtou.

Výrobce, kteří nemohou investiční výdaje z důvodu plynutí času již vyčíslit a zároveň kteří v licenčním spise investiční výdaje uvedeny nemají, lze upozornit na tvrzenou možnost OTE uvést ve výkazech, respektive v systému OTE hodnotu nula.

Tato možnost koresponduje s výše uvedeným závěrem, že se v rámci měsíčních výkazů údaj o výši investice uvádí pouze jako součást údajů k investiční podpoře. Tato možnost by však přesto měla, dle našeho názoru, připadat v úvahu pouze krajních případech. I takto uvedenou hodnotu je nakonec možné, dle tvrzení OTE, opravit (např. při dodatečném dohledání příslušných údajů o investičních nákladech) v rámci tzv. procesu reklamace za podmínky doložení důvody změny a dodání příslušných podkladů.

Za nejbezpečnější z postupů považujeme druhý z uvedených, neboť tyto údaje již orgány veřejné moci mají k dispozici (právě v rámci licenčního spisu) a uvedením těchto údajů ve výkazu, resp. v systému OTE se tak postavení výrobce v zásadě nezhorší. Navíc v případě rozdílných údajů o investičních nákladech teoreticky (sic) hrozí, že by ERÚ změnu výše investičních nákladů uvedenou ve výkazech považoval za změnu údajů předložených v žádosti o udělení licence a pokoušel by se zahajovat řízení o její změně – tuto možnost však považujeme spíše za hypotetickou.

Skutečnost, že investiční náklady nebyly v příslušných vyhláškách definovány, totiž má za následek i další skutečnost – právní povinnost tímto nabývá neurčitých parametrů a ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu a Evropského soudu pro lidská práva pak není v zásadě vymahatelná. Z porušení této povinnosti by tedy nemohl být takový výrobce sankcionován v řízení o spáchání správního deliktu a analogicky patrně ani jiným způsobem. 

Souvislost se zpětnou kontrolou překompenzace

Požadavek OTE na uvedení investičních údajů může mít souvislost i s uvažovaným zavedením zpětné kontroly návratnosti investice z důvodu tzv. překompenzace. V rámci notifikačního procesu týkajícího se zákonem o podporovaných zdrojích energie se totiž ČR zavázala zavést mechanismus kontroly překompenzace pro výrobny uvedené do provozu po 1. 1. 2013. Není tajemstvím, že ČR usiluje, prozatím neúspěšně, o obdobné rozhodnutí Evropské komise, které by podpořilo záměr zavést kontroly překompenzace i na zdroje uvedené do provozu před tímto datem.

Současná právní úprava však mechanismus kontroly překompenzace tak, jak byl avizován v notifikačním rozhodnutí Evropské komise, neobsahuje. Požadavek na uvedení investičních nákladů ve výkazu pro OTE tak může být vnímán jako jakási příprava na budoucí stav.

V současné době není zřejmé, jaká bude metodika případného výpočtu překompenzace. Stejně tak neexistuje žádná závazná metodika pro výpočet investičních nákladů pro účely evidence OTE. Domníváme se tedy, že údaj uvedený ve výkazech pro OTE bude z hlediska výpočtu případné překompenzace fakticky irelevantní, neboť právě z výše uvedených důvodů bude zahrnovat hodnota investičních výdajů u každého jednotlivého výrobce jiné druhy a rozsah nákladů.

Potřebujete radu právníka týkající se energetiky? 

Za váš byznys s čistou energií nasadíme všechny naše silné zbraně: znalost legislativního prostředí, orientaci v technických otázkách provozu a bohaté zkušenosti s postupem státních orgánů. 

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám