Evropský soud pro lidská práva se odmítl zabývat solárním odvodem

19. 11. 2015 Filip Nečas Energetika Vrácení solárního odvodu výrobnám do 30 kW

V důsledku nepříznivé judikatury českých soudů, která fakticky znemožňuje výrobcům elektřiny ze slunečního záření domáhat se přezkumu protiústavních dopadů solárního odvodu, jsme se obrátili v zastoupení několika našich klientů k Evropskému soudu pro lidská práva. Důvodem byla skutečnost, že uvedeným postupem dochází k porušení jejich práva na účinný prostředek nápravy, jakož i práva na majetek tak, jak mu rozumí Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod včetně jejích dodatků, jež Česká republika ratifikovala, a jimiž je vázána.

Evropský soud pro lidská práva však samosoudcem rozhodl o nepřijatelnosti podaných stížností a své rozhodnutí nám odmítl odůvodnit. Podle našeho názoru ani jeden z důvodů, pro které ESLP stížnost může odmítnout, v našem případě nenastal a můžeme se jen dohadovat, zda dospěl k tomu, že tuzemský právní řád přece jen poskytuje stěžovatelům účinné prostředky nápravy, které měli využít, anebo zda se odmítl věcí zabývat pro její daňovou povahu, případně z jiného důvodu.

Dopady rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Uvedeným rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva došlo nicméně k výrazné redukci možných postupů obrany před protiústavními dopady solárního odvodu. Provozovatelé jsou tak v tuto chvíli odkázáni v zásadě na dva vnitrostátní prostředky nápravy, které však nelze považovat za prostředky nápravy účinné.

Rozhodnutí ministra financí o prominutí solárního odvodu

Přestože povinnost ministra financí rozhodnout o prominutí solárního odvodu dovodil Nejvyšší správní soud již dne 17. 12. 2013 usnesením svého rozšířeného senátu, ministr financí se následně odmítl názorem Nejvyššího správního soudu řídit, vzkázal mu, že žádné takové rozhodnutí nepřipravuje, a dosud rozhodnutí nevydal. Nejvyšší správní soud sice v rámci uvedeného usnesení rozšířeného senátu z roku 2013 uvedl, že je třeba výrobcům elektřiny poskytnout ochranu, nabude-li nečinnost ministra financí protiústavních rozměrů, avšak ani po dvou letech nečinnosti dosud žádný ze senátů Nejvyššího správního soudu v rámci své rozhodovací činnosti nedovodil, že by se jednalo o nečinnost protiústavní. Proti nečinnosti ministra financí bylo podáno také několik samostatných žalob k Městskému soudu v Praze. Dle našich informací však nebylo dosud o žádné takové žalobě rozhodnuto. 

Žádost o posečkání s úhradou jiných daní

Druhý způsob, jak lze protiústavní dopady solárního odvodu zohlednit, pochází z dílny finanční správy, která uvedla, že protiústavní dopady solárního odvodu mohou být posuzovány v rámci řízení o žádosti o posečkání s úhradou jiných daní výrobců elektřiny než se solárním odvodem. Jedná se tak především o možnost posečkat s úhradou daně z přidané hodnoty, případně s úhradou daně z příjmů. Jak ovšem již z názvu vyplývá, jedná se pouze o posečkání s úhradou těchto daní, které je zpoplatněno, a za posečkané období jsou povinni navíc výrobci elektřiny hradit zákonný poplatek. Jelikož však lze posečkat s úhradou daně nejdéle ve lhůtě pro placení daně (standardně šest let), a následně je nutné i posečkanou daň bez dalšího uhradit, užití tohoto prostředku nápravy finanční situaci výrobců elektřiny spíše zatíží

Lze tedy uzavřít, že v současné době provozovatelé výroben FVE nemají k dispozici žádný účinný prostředek přezkumu protiústavních dopadů solárního odvodu, kterým by mohli dosáhnout ochrany svých práv, tak jak to soudům přikázal Ústavní soud ve shora uvedeném nálezu již v roce 2012.

Pro úplnost upozorňujeme, že o ústavnosti solárního odvodu sráženého po 1. 1. 2014 dosud Ústavní soud nerozhodoval, přičemž s ohledem na důvody a podmínky, za nichž shledal ústavně konformní úpravu solárního odvodu sráženého do 31. 12. 2013, lze mít oprávněně pochybnosti o tom, zda by nová právní úprava v přezkumu Ústavním soudem mohla obstát. 

Co dál?

Pokud tedy provozujete solární elektrárnu a byl vám v minulosti srážen 26%, resp. 28% solární odvod z vyrobené elektřiny, nemá již s ohledem na judikaturu tuzemských soudů a praxi Evropského soudu pro lidská práva smysl nadále postupovat při ochraně svých práv postupem dle § 237 daňového řádu, tj. prostřednictvím stížnosti na postup plátce daně. V zásadě lze doporučit již podané žaloby či kasační stížnosti vzít zpět, čímž by vám soudy měli vrátit aspoň část soudního poplatku. 

Obecně pak můžete podat tzv. žalobu na nezákonný zásah ministra financí spočívající v nevydání rozhodnutí o prominutí solárního odvodu postupem dle § 260 daňového řádu, nebo počkat, jak bude rozhodnuto o již podaných žalobách v této věci.

V případě bezprostředních problémů s cash-flow vám finanční správa nabízí možnost požádat o posečkání jiných vašich daňových povinností (mimo solární odvod) – toto řešení však nelze považovat za dlouhodobé a je třeba počítat s tím, že posečkanou daň bude třeba nakonec přesto uhradit, včetně případných úroků z takto posečkané částky. 

Vedle výše uvedených možností je pro provozovatele solárních elektráren, u nichž je nadále srážen solární odvod ve výši 10 %, otevřena cesta přezkumu ústavnosti ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, podle nichž je tento „prodloužený“ solární odvod srážen. V takovém případě je nejjistější cestou, jakou docílit toho, aby se Ústavní soud přezkumem ústavnosti těchto ustanovení skutečně zabýval, zmobilizovat k tomuto kroku skupinu aspoň 41 poslanců či 17 senátorů, kteří návrh k Ústavnímu soudu podají.

V případě, že plánujete některý z výše uvedených kroků, můžete se na nás obrátit a pokusíme se společně najít cestu, která bude pro ochranu vašich práv nejvhodnější.

Filip Nečas

Advokátní koncipient

Potřebujete radu právníka v oblasti energetiky?

Za váš byznys s čistou energií nasadíme všechny naše silné zbraně: dokonalou znalost legislativního prostředí, obchodních zvyklostí a trendů, orientaci v technických otázkách provozu a bohaté zkušenosti s postupem státních orgánů.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám