Co obsahuje platná verze zákona o registru smluv

21. 9. 2017 Martin Fadrný Registr smluv - školení a právní služby Právo pro veřejnou správu Helpdesk k registru smluv

Zákon o registru smluv (ZRS) prošel v letošním roce dramatickým vývojem. Shrnujeme, co obsahuje jeho platná a účinná verze

Která verze zákona platí?

Platná verze zákona vstoupila v účinnost teprve před měsícem, 18. srpna 2017 poté, co ji Parlament ČR přijal v tzv. zrychleném řízení. Její znění je výsledkem kompromisu mezi původním zněním (účinným od 1. července 2016), poslaneckou novelou (sněmovní tisk č. 699/11) zavádějící plošné výjimky pro veřejně vlastněné podniky obchodní a průmyslové povahy a senátní novelou (sněmovní tisk č. 699/12), která tyto výjimky naopak rušila a navrhovala rozšířit povinnost zveřejňovat smlouvy i na samotný parlament, kancelář prezidenta republiky a další vrcholné státní instituce.

Ze všech tří zmíněných verzí ta současná nejvíce připomíná zákon v jeho původním znění. Rozdíl mezi nimi spočívá zejména ve zmírnění požadavku na písemnou formu smluv a v zavedení řady relativně drobných výjimek, které mají zhojit komplikace některých specifických subjektů se zveřejňováním. V současnosti nejsou známé žádné další návrhy na změny zákona.

Rozdíly mezi původní a současnou verzí zákona

Povinné subjekty

Právnické osoby, na které se zákon vztahuje, jsou vyjmenované v § 2 odst. 1 ZRS a nedošlo mezi nimi k žádným změnám. Poslanecká a senátní verze zákona sice navrhovaly výrazné zúžení, respektive naopak rozšíření okruhu povinných subjektů, avšak přijaty nebyly. Povinnost zveřejňovat smlouvy se tedy dál vztahuje na územně samosprávné celky, obce s rozšířenou působností, veřejné výzkumné instituce a vysoké školy, příspěvkové organizace a další subjekty založené samosprávami, státní a národní podniky a další subjekty vyjmenované v § 2 zákona.

Platnost a neplatnost smlouvy

K podstatným změnám nedošlo ani u sankce neplatnosti, tedy ustanovení § 7 ZRS, podle něhož je od počátku zrušena  každá smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv, a ona přesto není zveřejněna, popřípadě je zveřejněna s chybami či později než 3 měsíce po svém uzavření. Sankce neplatnosti vstoupila v účinnost 1. července 2017, tedy přesně rok po vstupu v účinnost zbývajících částí zákona.

Nadále platí, že smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění, nabývá účinnosti až svým uveřejněním v registru smluv. Jakékoliv plnění z této smlouvy ještě před jejím uveřejněním se tedy odehrává bez právního titulu. Výjimky z tohoto pravidla „odložené účinnosti“ jsou vyjmenované v § 6 ZRS: nezávisle na svém zveřejnění v registru platí smlouvy uzavřené za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Okruh těchto smluv se s nyní platným zněním rozšířil o smlouvy,  jejichž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky a také o smlouvy uzavřené v krajní nouzi.

Výjimky pro určité typy smluv

Kompromisní novelizace zákona poměrně zásadně rozšířila okruh dílčích výjimek z uveřejnění pro určité okruhy smluv, který je obsažený v § 3 odst. 2 zákona. Nejvýrazněji se tyto dílčí změny dotknou státních podniků a obchodních společností s majetkovou účastí státu či územního samosprávného celku. Ty z nich, které nejsou tzv. veřejným zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebo které byly založeny za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, nebudou muset uveřejnit smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku s nepovinnými subjekty. Další výjimky se vztahují na následující typy smluv:

  • Smlouva týkající se činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami.
  • Smlouva uzavřená veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
  • Smlouva, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování.
  • Smlouva týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž smluvní stranou je ČT nebo ČRo.
  • Smlouva chráněná bankovním tajemstvím vyjma smlouvy uzavřené mezi bankou a povinným subjektem týkající se používání veřejných prostředků.
  • Kolektivní smlouva.

Písemná forma smluv

Poslední podstatnou změnou v zákoně je rozvolnění původně písemné formy smlouvy v § 8 odst. 2 ZRS, takže nově již bude možné smlouvy uzavírat tzv. smíšenou formou (např. písemný návrh na uzavření smlouvy potvrdit ústně) bez rizika sankce absolutní neplatnosti. Textový obsah smlouvy však bude třeba uveřejnit v registru smluv, proto se uzavírání smluv ústně jeví jako nepraktické (smlouvu by bylo třeba stejně sepsat pro uveřejnění).

Martin Fadrný

Advokátní koncipient, garant školení pro veřejnou správu

Potřebujete radu právníka ohledně registru smluv?

Zákonu o registru smluv jsme dodali odbornou expertízu – zákon jsme připomínkovali a vypracovali jsme řadu analýz, které reagovaly na nejasnosti jednotlivých novel a ustanovení zákona. Pomůžeme vám nastavit proces zveřejňování smluv na internetu tak, aby minimalizoval administrativní zátěž a účinně předcházel riziku neplatnosti smlouvy. 

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám