Nové změny v obchodním zákoníku: souběh pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu

18. 4. 2012 Právo pro byznys a inovace

Počátkem tohoto roku začaly platit legislativní změny, které naplnily požadavky laické i odborné veřejnosti vznášené v četných diskusích na téma souběh pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu (jednatel s.r.o., člen představenstva a.s.).

Je třeba zdůraznit, že souběh činností z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu a činností z funkce statutárního orgánu nebyl v obecné rovině nikdy zakázán. Případy, kdy statutární orgán zároveň vykonával u společnosti práci na základě pracovní smlouvy jako „správce sítě“ či „mzdový účetní“, byly z pohledu výkladu soudů bezproblémové.

Za problematický byl naopak považován takový souběh, kdy např. jednatel společnosti s ručením omezeným byl u této společnosti zároveň zaměstnán jako „ředitel“. Vzhledem, k tomu, že předmětem činnosti statutárního orgánu je obchodní vedení společnosti, které však z podstaty věci náleží i řediteli společnosti, dochází v tomto případě k překrývání činností náležejících k výkonu funkce statutárního orgánu a činností podle pracovní smlouvy. Soudy takovýto souběh po léta pravidelně shodně označovaly za neplatný s odůvodněním, že činnosti vykonávané z titulu funkce jednatele nemohou být obsahovou náplní pracovněprávního vztahu.

Průlomovým se pak stal rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 9. 12. 2010, č.j. 3 Ads 119/2010-58, který zásadním způsobem zasáhl do této problematiky a přiostřil dosavadní rozhodovací praxi soudů, neboť se dotkl oblasti nemocenského pojištění: Pracovní poměr ředitele (a zároveň jednatele) společnosti byl z důvodu nedovoleného souběhu označen za od počátku neexistující, v důsledku čehož nemohla vzniknout ani účast zaměstnance na nemocenském pojištění. Tím se dosud právně-teoretický problém přesunul do oblasti financí a hmotného zabezpečení dotčených osob a byla jen otázka času, kdy k podobnému rozhodnutí NSS dospěje i v oblasti důchodového a zdravotního pojištění či daňových odvodů.

Výše uvedené rozhodnutí NSS vyvolalo další vlnu diskusí na toto téma a zvýšil se tlak na provedení nezbytných změn v legislativě, které byly nakonec schváleny na konci roku 2011.

Co se tedy od 1. ledna 2012 mění?

Obchodní zákoník nově určuje, že obchodní vedení společnosti může být vykonáváno v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, který může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Toto ustanovení nahrazuje veškeré nejasnosti o tom, co (ne)může být náplní činnosti statutárního orgánu v pracovním poměru či jiném pracovněprávním vztahu ke společnosti. Nicméně, výkon obchodního vedení v pracovněprávním vztahu neznamená snížení odpovědnosti statutárního orgánu vykonávat obchodní vedení s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti nebude rozsah náhrady škody limitován podle úpravy obsažené v zákoníku práce, nýbrž uplatní se zde neomezená odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku.

Změnami prošly i zákony v oblasti sociálního zabezpečení. Zatímco v roce 2011 odměna jednatele zakládala pouze jeho účast na důchodovém pojištění a členovi představenstva nezakládala žádnou účast na pojištění, od ledna 2012 jsou jednatelé i členové představenstva zařazeni do skupiny zaměstnanců a pro jejich účast na nemocenském a důchodovém pojištění tak platí stejné podmínky jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Tyto změny zároveň znamenají, že odměny jednatelů a členů představenstev jsou zatíženy stejnými odvody jako mzda zaměstnanců.

Od ledna 2012 byly rovněž provedeny změny v zákoně o dani z příjmu tak, aby byl zajištěn soulad daňové uznatelnosti výdajů na odměny statutárních orgánů a jejich členů. V roce 2011 byly daňově uznatelné pouze výdaje na odměnu jednatelů, od ledna 2012 se daňová uznatelnost rozšiřuje i na odměny členů představenstva.

Čtěte také

12. prosince 2017 Prezentace: Právo v marketingu měst a regionů

Jak propagovat region, město nebo obec v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a duševního vlastnictví.

11. prosince 2017 Společně s GDPR má začít platit i nařízení ePrivacy, jednání ministrů však potvrdilo, že každý stát od něj chce něco jiného

Nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, zkracované na ePrivacy, je předpisem navazujícím na GDPR. Oba předpisy by měly začít platit v celé EU 25. května 2018. Shoda na ePrivacy je však daleko.

Všechny novinky

Ozvěte se nám